Ahimsa

Abychom byli schopni neubližovat ostatním, musíme vždy začít u sebe. O čem ale mluvím.. například o nereálných očekávání, které na sebe klademe a místo radosti nám způsobují smutek nebo pocity selhání, pokud se nám nepodaří je naplnit. V čase vánočním je to možné spatřovat ve snaze
všechno uklidit, nakoupit, upéct a úplně zapomeneme hlavní podstatu Vánoc; klid a mír. Přitom by pomohlo uvědomění, že nejde o nic víc, než nástrahy našeho ega, které nás žene do slepých uliček života, ale málokdy zajistí pocit dlouhodobého štěstí nebo spokojenosti.
Mnohem horší je však ubližování ve formě sebedestruktivních sklonů, které vyvěrají z nezpracované minulosti. Mám na mysli vyšší nebo častější konzumaci alkoholu, kouření, přejídaní, přílišná přísnost k sobě samým a mnoho jiných záludnost. Tím vším jako bychom se snažili v sobě potlačit pocit chybějící lásky, smíšený s pocitem prohry, že jsme zase podlehli naší neřesti, uhnuli z vytyčeného cíle apod. Odpověď na otázku, co je příčinou takového chování, musíme hledat v sobě. Pokud víme z jaké podstaty pramení naše 'touha' ubližovat si, je potřeba odpustit a začít se milovat se všemi nedostatky, které na sobě spatřujeme (a že jich na sobě umíme najít hodně). Kdo totiž umí milovat sám sebe, umí milovat a rozzářit vše ve svém okolí. Krásné Vánoce ❤️